Tajemství ztraceného klíče od cukrárny
V jednom malém městečku stála ta nejúžasnější cukrárna na světě. Vedl ji moudrý, starý pan Cukřík. Děti ho milovaly, protože dospělým sice prodával dorty, ale dětem rozdával radost a staral se, aby v městečku všichni drželi spolu. Jenže jednoho dne se stala hrozná věc. Zmizel zlatý klíč od cukrárny! Bez něj nebylo možné upéct ani jeden větrník.
U zamčených dveří se hned ráno sešel dav. Jako první dorazila malá, ubrečená holčička Emička. Byla strašně smutná, že cukrárna zavřela, a tak se rozplakala na celé kolo:
1. Blob – Emička / Soprán: ječí, křičí, volá….
Hned za ní se přiřítila energická sportovní trenérka, teta energická. Ta hned začala organizovat záchrannou výpravu. Ruce v bok, rázný hlas a hned všem velela:
2. Blob – Teta / Mezzosoprán: pustí rychlý, energický a trochu přísný zvuk)
V tom se otevřelo okno a vyhlédl moudrý pan Cukřík. Pohladil si vousy a klidným, hlubokým hlasem všechny uklidňoval, že se klíč určitě najde, jen se nesmí panikařit:
3. Blob – Pan Cukřík / Bas: pustí hluboký, klidný a rozvážný zvuk
Jenže v křoví za cukrárnou se schovával zlomyslný skřítek Zubař. Ten klíč ukradl! Nechtěl, aby děti jedly sladké. Vylezl na zídku, začal klíčem provokativně cinkat a spustil posměšný, vychloubačný smích:
4. Blob – Skřítek Zubař / Tenor: pustí vysoký, posměšný a dramatický smích záporáka
Skřítek Zubař popadl klíč a začal utíkat směrem k vysoké skále. "Za ním!" vykřikl pan Cukřík. Teta trenérka s malou Emičkou nezaváhaly ani vteřinu. Spojily své síly, chytily se za ruce a jako sehraná holčičí dvojka spustily bojový pokřik, aby skřítka vyděsily:
5. Blobíci – Holky v akci / Soprán + Mezzosoprán dohromady: pustí společný, hlasitý bojový tón
Skřítek se lekl, ale běžel dál. Cesta vedla do strmého kopce. Starý pan Cukřík už nemohl, ale skřítek Zubař nahoře na skále začal ztrácet balanc. Klíč mu vyklouzl a zůstal viset na vysoké větvi nad propastí! Skřítek Zubař se lekl, že spadne, ztratil veškerou odvahu a začal volat o pomoc:
4. Blob – Skřítek Zubař / Tenor: pustí podruhé svůj zvuk
Malá Emička byla sice malá, ale strašně statečná. Vylezla opatrně na strom, skočila pro klíč, zachránila ho a radostně vypískla:
1. Blob – Emička / Soprán: pustí podruhé svůj zvuk
Skřítek Zubař seděl na zemi a bál se, že ho všichni potrestají. Jenže pan Cukřík a teta trenérka věděli, že nejlepší je držet spolu a odpouštět si. Přišli k němu, vzali ho kolem ramen a společně mu domluvili, že v jejich městečku si pomáháme a nikomu neubližujeme:
6. Blobíci – Domluva dospělých Teta a Cukřík / Bas + Mezzosoprán dohromady: pustí společný, vážný, ale laskavý zvuk
Skřítek Zubař se zastyděl a slíbil, že už bude hodný. Na znamení toho, že starší i mladší, velcí i malí drží spolu, se moudrý pan Cukřík s malou Emičkou chytili za ruce a společně si zazpívali písničku o velkém přátelství:
7. Blobíci pospolu – Generační přátelství / všichni dohromady: pustí společný, harmonický a veselý zvuk
Cukrárna se znovu otevřela, skřítek dostal největší jahodový dort a všichni pochopili, že když drží různé generace spolu, dokážou zachránit každé dobrodružství.
Z celé té radosti si každý spustil tu svou a radovali se až do večera.
Všichni najednou pustí svou postavu.
